VOJÁKY PŘIPRAVUJÍ LIDÉ, KTEŘÍ SOUČASNOU ARMÁDU NEZNAJÍ
GENERÁL SOVA TVRDÍ: „VOJÁKY PŘIPRAVUJÍ LIDÉ, KTEŘÍ SOUČASNOU ARMÁDU NEZNAJÍ“
Armáda České republiky je institucí, která si zaslouží pozornost veřejnosti a její politické reprezentace. A to vůbec ne jenom pro diskusi o tom, zda má být v budoucnosti složená pouze z profesionálů a zodpovědnost za obranu a bezpečnost země má zůstat pouze na vojácích. V souvislosti s ekonomickými potížemi, s kterými se řadu let potýká naše armáda, otevřel před několika dny redaktor Mladé fronty dnes Jan Gazdík rozhovorem s velitelem vojsk územní obrany generálmajorem Vladimírem Sovou problém, který naše ministerstvo obrany nedokázalo a snad ani nechtělo, za osm let vyřešit, ačkoliv si ho jeho závažnost uvědomovali všichni předcházející ministři Antonínm Baudyšem počínaje. Jde o české vojenské školství. Jeho soustava se dnes skládá ze čtyř středních a tří vysokých vojenských škol a z resortního vzdělávacího zařízení – Vojenské akademie ve Vyškově, která připravuje rotmistry, praporčíky a důstojníky pro výkon základních funkcí v odbornostech pozemního vojska na stupeň družstvo – četa a příslušníky velitelství a štábů v praporčických hodnostech na stupni roty, praporu a brigády. Poskytuje vojenskoodborné vzdělání všem, kteří již jsou ve služebním poměru, ale i těm, kteří se chtějí vojáky z povolání teprve stát.
Generál Sova znovu nálehavě upozornil na potřebu restrukturalizace a významné redukce vojenského školství. Kdykoliv předchůdci ministra obrany Jaroslava Tvrdíka deklarovali svůj záměr, problém rozlousknout, vyvolalo to především ve dvou největších vysokých vojenských školách značnou nevoli. Naposledy loni v létě jsme byli svědky mediální kampaně, která následovala krátce poté, co exministr obrany Vetchý prohlásil, že by se o osudu vysokých vojenských škol mělo rozhodnout už v roce 2001.
Rektor Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově plk.Ignác Hoza oslovuje novináře tištěných a elektronických médií. Před novináři v Brně tenkrát prohlásil: „Je to rána pod pás. Nevím o žádných přípravách na sloučení“. Ve Vyškově se aktivizuje občanské sdružení „Za zachování Vysoké vojenské školy pozemného vojska.“ Jeho mluvčí Jaroslav Kupka vyslovuje podezření, že Vetchého úmysl může souviset s jeho úmyslem kandidovat za brněnský obvod do Senátu a snahou získat si tak hlasy tamních vojenských voličů. Představitelé školy prostřednictvím médií varují, že na Vyškovsku může dojít k závažnému růstu nezaměstnanosti a problémům na trhu práce.
V té situaci považoval za potřebné poprvé se veřejně k problému vyjádřit velitel Sil územní obrany a člen Zastupitelstva města Vyškova generál Vladimír Sova. Kritizuje mediální aktivity rektora Hozy a žádá, aby se transformace vojenského školství neodkládala. Vladimír Vetchý však od deklarovaného úmyslu ustupuje a při vyřazení vyškovských absolventů před novináři uvádí, že k změnám systému dojde teprve po provedení strategické revize, která vyjasní cílový model české armády. Vzrušenou atmosféru ve vojenských školách tak, alespoň na čas, uklidňuje.
Klid trvá devět měsíců. Koncem letošního dubna, se k léta neřešenému a odkládanému problému vyjadřuje se situací nespokojený velitel Sil územní obrany generál Vladimír Sova, kterého náčelník generálního štábu generálporučík Jiří Šedivý mezitím pověřil zpracováním studie potřebné reformy vojenského školství. Šedivého znepokojuje, že vojenské školství pohltí bez odpovídajícího efektu ročně dvě miliardy korun V rozhovoru, který generál Sova poskytl Mladé frontě dnes, potvrzuje, že ani dvouleté členství České republiky v NATO nepřimělo ministerstvo obrany změnit vojenské školství v moderní systém, v němž by přednášeli ti nejlepší velitelé, kteří obstáli i ve válečných konfliktech. Sova říká, že vojenské školství se od dob Varšavské smlouvy systémově, téměř nezměnilo. Velkou část přednášejících charakterizuje generál jako přestárlé důstojníky, kteří toho o současné armádě mnoho nevědí. „Stává se, že ti co učí operační umění a přednášejí o struktuře brigád či divizi neveleli ani četě, rotě, natož praporu,“ říká generál Sova.
Jeho provokující rozhovor v nejčtenějším deníku nechává ve vojenských školách malokoho lhostejným. Ve vyškovské vysoké vojenské škole rektor plk.Ignác Hoza v reakci na tento Sovův rozhovor, prý na základě požadavku studentů, svolává besedu na které se scházejí nejen akademičtí funkcionáři a orgány, ale i další příslušníci akademické obce, a samozřejmě novináři. Představitelé vyškovské vysoké vojenské školy se obávají, že v našem největším a nejmodernějším vojenském vzdělávacím a výcvikovém areálu zůstanou jenom fakulty podřízené brněnské vojenské akademii. „Jde o lobistické zájmy brněnské vojenské akademie a generálního štábu. Generální štáb to tady chce zabrat pro rezortní vzdělávání už od začátku devadesátých let. Tento areál je, ale nejmodernější vysokoškolský areál v zemi. Je únosné, aby se tu vychovávali jenom poddůstojníci? Vždyť na to stačí lépe vybavená kasárna,“ říká rektor Hoza.
Jeho prohlášení nejsou přijimána se souhlasem v ostatních vojenských vzdělavacích a výcvikových institucích vyškovské posádky Hlavním úkolem vyškovské Vojenské akademie, která za několik týdnů završí pět let své činnosti, je připravovat rotmistrovský, praporčický a důstojnický sbor pro výkon velitelských a štábních funkcí, podílet se na vývoji, modernizaci a zkouškách nově zaváděných zbraní a zbraňových systémů a na tvorbě nových předpisů a pomůcek, a jejich zavádění do armády.
O neodkladnosti redukce vojenského školství jsem s generálem Sovou hovořil. Je přesvědčen o jeho přebujelosti a předimenzovanosti. „Velitele čety u nás připravujeme od čtrnácti roků do třiadvaceti let, ve střední a vysoké vojenské škole. Takový přepych si nemohou dovolit ani daleko bohatší země, než je naše,“ rozhořčuje se. Ve většině zemí NATO trvá příprava velitele čety od půl do jednoho roku.
Vladimír Sova, který během své vojenské kariéry byl velitelem družstva, čety, roty, praporu i pluku, učitelem ve vojenské škole, náčelníkem štábu armádního sboru zakládal ve Vyškově před pěti lety Vojenskou akademii a byl jejim prvním velitelem. Na základě svých zkušenosté a poznatků z podřízených útvarů tvrdí, že vojenská odborná příprava ve vojenských vysokých školách je špatná. Příčiny tohoto stavu spatřuje v tom, že ve vojenském školství, až na vzácné vyjimky, pracují lidé, kteří nikdy nesloužili u bojového útvaru a desítky let neznají nic jiného než školní katedru. Zeptal se mě: „Kdo si myslíte, že z lidí zabývajících se dnes profesionální vojenskou přípravou ve vysokých vojenských školách je použitelný v současné české armádě?“ A hned odpověděl: „Nikdo anebo jen malé procento lidí. Lidé, kteří jsou třicet let ve školství, a já mluvím o profesní vojenské přípravě, nemají co těm chlapcům říct. Neznají už československou socialistickou armádu, československou po roce 1990 ani českou po roce 93.“
Vůbec se nedívím, že tyto Sovovy kritické názory u značné části příslušníků vojenských škol s příznivým ohlasem nesetkávají. Ministra obrany Jaroslav Tvrdík ji chápe: „Jsou to velmi tvrdé výtky a já je chápu jako jednu z možných cest, jak donutit vedení ministerstva obrany, aby se zabývalo již neudržitelnými poměry ve vojenském školství.“ Ministr Tvrdík nesdílí ani názor svého předchůdce, aby se řešení problému odložilo do doby, kdy bude známa cílová podoba armády. „To by znamenalo, že zatímco bojové jednotky nemilosrdně osekáváme, zůstává jejich servis nezměněn,“ uvedl nový ministr před novináři.
Za vážné zamyšlení stojí tedy názor generála Sovy, kterým bych chtěl tento příspěvek ukončit:
„Resort obrany chce transformovat a redukovat vojenské školství an blok. Nikdy nikdo z představitelů rezortu a armády neřekl, že má být rektorát v Brně, Vyškově, Táboře anebo Ostravě. Jde prostě o přizpůsobení vojenského školství potřebám armády. Když armáda redukovala a rušila některé celky, tak se pochopitelně musí přizpůsobit vojenské školství a samozřejmě, že i vněm se musí nepotřebné zrušit. Změnit vojenské školství v moderní vzdělávací a výcvikový systém, v kterém se uplatní nejlepší velitelé, kteří obstáli i ve válečných konfliktech.“
11.5.01
Telefonoval
Pro RSE/Hlasy a ohlasy