Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tříkrálová sbírka na severní Moravě a ve Slezsku byla letos úspěšnější než loni

14. 1. 2001

Tříkrálová sbírka na severní Moravě a ve Slezsku byla letos úspěšnější než loni

 

 Tříkrálová koleda byla v ostravsko-opavské diecézi zřejmě úspěšnější než v loňském roce, kdy se i s poštovními poukázkami vybralo 5,5 miliónu korun. "Podle průběžného sčítání se totiž většině charit podařilo letos vykoledovat více peněz," sdělila koordinátorka sbírky Jarmila Sýkorová. Podle ní zatím nejlepšího výsledku dosáhla charita z Hlučínaje na Opavsku, která vybrala téměř 800 tisíc korun. Proti loňskému roku jde o více než stoprocentní nárůst. "Obecně platilo, že lidé s vilami a skvělými auty dávali méně, nebo koledníkům vůbec neotevřeli. Zatímco ti chudší přispívali mnohem více," uvedla Sýkorová. V ostravsko-opavské diecézi koledovalo na tisíc skupinek tří králů.

 Například bohumínská Charita jich vypravila letos do terénu jednadvacet. Koledovali jak ve městě Bohumíně a jeho okrajových částech, tak i v Dolní Lutyni a Rychvaldě. Koledníci navštívili také starosty těchto obcí a více než dva tisíce rodin. Ve většině z nich se setkali s vlídným přijetím a s konkrétně projevenou lidskou solidaritou.

„Jen na území Bohumína činil výnos sbírky více než 57 tisíc korun, další korunky, více než 35 tisíc přidali do pokladniček občané Dolní Lutyně  a přes jedenáct tisíc občané Rychvaldu,“ říká Kristina Stoszková z bohumínské Charity.

 Zajimavý pohled přiblížil novinářům jeden z koledníků – král Melichar ústy Terezky Stoszkové. Podle ní koledníci přípravy zdaleka neprožívali tak hekticky jako organizátoři, ale s o to větším napětím sledovali předpověď počasí. „Představa dopoledne stráveného v patnáctistupňovém mraze s úsměvem a zpěvem nám připadala šílená,“ svěřuje se Terezka. „Ráno 5. ledna  jsme se smíšenými pocity a několika vrstvami oblečení na sobě vydali do sídla bohumínské charity, kde jsme byli vybaveni příslušnými kostýmy a upomínkovými předměty - cukrem,  kadidlem, keramickými placičkami z chráněných charitních dílen a křídou, kterou jsme se podepisovali na  dveře našich dárců. Pak jsme vešli do prvního paneláku, prokřehlí a nervózní z toho, jak nás lidé přijmou. Zazvonili jsme na všechny byty a začali zpívat. Nejdříve chraplavě, pak už náš zpěv nabýval na síle. Dveře se otevírali a spolu s našimi dlaněmi rozmrzala i lidská srdce. „Tři králové, vítáme vás, vy jste ale pěkní!“ ozývalo se často. Nejvíce  mě ale překvapilo, že mezi nejštědřejší dárce nepatřili jen lidé v důchodovém věku, ale hlavně mladší generace“ říká Terezka Stoszková. Do pokladničky jim hojně přibývaly padesátikoruny, stokoruny, jedna paní jim dokonce přispěla pětistovkou. „Ne všude byli na nás tak milí, někde nám přibouchli dveře před nosem a  párkrát jsme zaslechli i nevybíravé komentáře na svoji adresu. Někdo dokonce  poznamenal, že „to je teda pěkné vnucování“.  Tato odmítnutí nás sice trošku zklamala, ale o to hlasitěji jsme pak zpívali, snad abychom dokázali, že na světě přece jen dobří lidé převažují,“ říká. Koledování tak jim proti všem očekáváním vlilo do žil spoustu energie, takže se prý vůbec necítili unaveni. „Ale když  dárečky začaly docházet, stejně jako i schopnosti našich hlasivek, pokladnička plná po okraj se málem nedala unést a naše kapsy přetékaly  sladkostmi, které jsme dostali, byli jsme nuceni naše dopolední koledování ukončit. Tím nejkrásnějším dárkem ze všech byl však  pro mne pocit, že většina lidí i přes vlastní mnohdy tíživou finanční situaci nezapomíná na ty druhé, kteří jsou na tom přece jen hůř než oni a jejich pomoc potřebují“ dodává král Melichar - Terezie Stoszková

 Je vidět, že převážná část občanů Bohumína a okolí, přes vážné sociální problémy tohoto regionu, není lhostejná k potřebám těch, jejichž často jediným zaviněním je, že zestárli, vážně onemocněli, nebo se narodili s vrozenou vadou. „Že naši spoluobčané chtějí také přispět na pomoc obětem násilí nebo přírodních katastrof ve světě. A především nás velmi zavazuje důvěra, že použijeme tyto dary na předem deklarovaný účel, že ani jedna koruna vybraná v této sbírce nepřijde nazmar,“ dodává jedna z organizátorek Kristina Stoszková z bohumínské Charity.

 Oproti loňskému roku dochází ke zvýšení podílu prostředků, které budou použity na podporu

charitativních projektů v místě, kde byly vybrány.

V Bohumíně chtějí zlepšit péči o obyvatele Charitního domu sv. Františka zavedením pravidelného rehabilitačního cvičení a masáží, zkvalitnit provoz Občanské poradny zajištěním odborné literatury, software a školením pro poradkyni, přispět také dětskému stacionáři SALOME na zařízení třídy pro vyučování dětí postižených autismem. 

V obcích na Bohumínsku, kde Charita nemá vlastní projekty, věnují menší podíl z výtěžku na sociální účely dle doporučení starostů – např. na podporu místní pečovatelské služby, volnočasových aktivit dětí apod.

Zbývajících třicet procent výnosu Tříkrálové sbírky zůstane k dispozici ústředímu Sdružení České katolické charity – z této části je pak financována humanitární pomoc do zahraničí, rozvojový fond a centrální projekty Sdružení České katolické charity a také režijní náklady sbírky.

 Česká katolická charita, která akci pořádá patří k největším humanitárním organizacím v České republice. Poprvé se sbírka uskutečnila v roce 2000 v olomoucké arcidiecézi. O rok později byla rozšířena na celou republiku.

Z Bohumína Jaroslav Hlaváček